Divadlo Štěstí/ Bratři Karamazovi | 03/09/13 |
 | drama/krimi/komedie podle sociálně psychologického románu Fjodora Dostojevského “Pokud Bůh není, není ani nesmrtelnost a nový člověk se může sám stát bohem, a když byl takto povýšen, může se přehoupnout snadno přes všechny dřívější mravní zábrany a zbavit se otroctví svědomí starého člověka. Nový člověk si může dovolit vše!” Fjodor Dostojevskij (1880) dramatizace a režie: Martin Falář scenografie: Iva Dvořáková světelný design: light studio Bendží Karamazov: Jiří Pěkný Dmitrij: Jiří N. Jelínek Ivan: Lukáš Venclík Alexej: Pavel Neškudla Smerďakov: Pavel Richta a hlas ďábla: Josef Vomáčka poděkování Kryštofu Krásovi, Monice Höppner a Davidu Meixnerovi Taková normální rodinka. Starý Karamazov měl tři (čtyři) syny. Neměl je rád a oni neměli rádi jeho. Pak ho jeden z nich zabil, ale pykali za to všichni A do toho se pořád vrací ta dotěrná otázka, jestli je Bůh a zda všem bude odpuštěno. “Jestli ještě budou nějací lidi, budou to už navěky jen kurvy. Do posledního možného pokolení zůstanete kurvy se svědomím kurev, pro které není odpuštění. Ani bůh, kdyby byl, by vám neodpustil, byť byste si kolena ušoupali a nevímco mu nabulíkovali. Protože není pravda, že se vše odpouští – je mez, za níž i bůh, který by chtěl všem odpustit, nemůže, protože za tou mezí už není komu odpustit.” Egon Bondy (1985)
|
Fotogalerie
 |  |  |  |