přednáška Markéty Svobodové: Ženský element a Bauhaus na Artyčok.tv

přednáška Vladimíra Šlapety: Architektonické ozvěny Bauhausu na Artyčkok.tv

pozvánky na výstavu a na jednotlivé přednášky – rozhovor s Filipem Šlapalem, Klárou Pučerovou a Markétou Svobodovou 

pozvánka na přednášku o architektuře Bauhausu – rozhovor s Vladimírem Šlapetou

Hospodářské noviny – recenze Petra Volfa

reportáž Jakuba Anděla / České televize – rozhovor s Filipem Šlapalem a Klárou Pučerovou

Výstava fotografií renomovaného českého fotografa architektury Filipa Šlapala připomene stoleté výročí založení slavné umělecké školy Bauhaus (1919–1933).

Součástí instalace budou rovněž unikátní filmy představující budovy i osobnosti Bauhausu, kultovní baletní scénografii Oskara Schlemmera, dokumenty o Novém Frakfurtu a tzv. frankfurtské kuchyni, dokument s rozhovory absolventy Bauhausu nebo o vile Tugendhat v Brně ad.

V rámci doprovodného programu přednášky a moderovaná debaty historiků architektury, umění a designu, ale také estetiků.

► Markéta Svobodová: Ženský element a Bauhaus / videozáznam na Artyčok TV

12. března, 19 h 

Přednáška bude věnována ženám, které ovlivnily chod Bauhausu – aktivně se podílely na výběru pedagogů nebo na formování samotných výukových systémů jako například Alma Mahlerová, Gertruda Grunowová či zajišťovaly propagaci školy (fotografka Lucia Moholy). V druhé části se přednášející zaměří na úspěšné absolventky školy (Gunta Stölzlová, Otti Bergerová ad.) a studentky, které na Bauhaus přicházely z bývalého Československa. V neposlední řadě budou představeny i ženy stojící za propagací této školy nebo jejich výrobků v Československu.

► Vladimír Šlapeta: Architektonické ozvěny Bauhausu 

28. března, 19 h 

Vila Rabe ve Zwenkau u Lipska, 1930, (Adolf Rading a Oskar Schlemmer); poválečná tvorba architektů Bauhausu v Americe ad.

► Markéta Svobodová: Zahraniční studenti Bauhausu v meziválečném  Československu 

2. dubna, 19 h 

V meziválečném Československu působila řada absolventů Bauhausu, kteří zde přišli za prací nejprve z ekonomických a později i z politických a rasových důvodů. Přednáška bude věnována známějším výtvarníkům, jako byli designérka a architektka Friedl Dickerová či grafik a fotograf Werner David Feist, ale i těm méně známým a jejich aktivitám a pracovním kontaktům v první československé republice.

► moderovaná debata / Bauhaus: Kultura a politika připraveno v rámci přednáškového cyklu Estetika prostoru, prostor estetiky spolkem Katharsis a ve spolupráci s politologickým spolkem Polis

Johana Lomová (UMPRUM), Martin Kolář (UJEP), Kateřina Smejkalová (Friedrich- Ebert Stiftung)

3. dubna, 18 h

Tento rok slavíme 100 let od založení jedné z nejvýznamnějších uměleckých škol 20. století. Bauhaus, založený v roce 1919 ve Výmaru, byl logicky velmi ovlivněn turbulentní dobou po 1. světové válce. Kromě vnějších podmínek, které na fungování Bauhausu působily, je ale Bauhaus také příkladem instituce, ve které měla umělecká tvorba společenský a politický význam. Jak velký tento politický a společenský význam byl? A jak se přesně projevoval? Dá se umění Bauhausu považovat za apolitické, či ne? A je umění vůbec někdy apolitické? O těchto a dalších věcech se budeme bavit ve středu 3.4 v GJF spolu s našimi hosty.

► moderovaná debata / Vliv a odkaz Bauhausu 

Petr Kratochvíl, Markéta Svobodová (ÚDU AV ČR Praha), Vladimír Šlapeta (FA ČVUT Praha), Jindřich Vybíral (UMPRUM Praha), Maroš Schmidt (Slovenské múzeum dizajnu Bratislava), Klára Prešnajderová (Slovenské múzeum dizajnu)

9. dubna 17 h

► zájezd do Berlína s Josefem Vomáčkou 

21.–23. června

součástí zájezdu bude prohlídka sociálního bydlení z 2. pol. 20. let, sídliště na svou dobu poměrně velká, všechna jsou důstojně opravená a stále oblíbená a cenově dostupná

zahradní město Falkenberg, 1913–1916, rané dílo Bruno Tauta, sídliště Schillerpark  je dítě  Spořitelního a stavebního družstva, Bruno Taut, Hans Hoffmann, 1924–1930, opraveno 1953–1957, sídliště Britz s jedinečnou urbanistickou koncepcí, Bruno Taut, Martin Wagner,1925–1930, sídliště Carl Legien je velmi moderní řešení bydlení opět od Bruno Tauta a Franze Hillingera z let 1928–1930, Bílé město (Weisse Stadt) má dokonce první nízké věžové domy, autory byli Otto Rudolf Salvisberg, Bruno Ahrends, Wilhelm Büning, Ludwig Lesser, 1929–1931 a samozřejmě sídliště Siemensstadt, pod vedením Hanse Scharouna jej navrhli Otto Bartning, Fred Forbat, Walter Gropius, Hugo Häring a Paul Rudolf Henning, byl postaven v letech 1929–1931

Spolupořadatelem je Goethe institut v Praze.

Doprovodný program za podpory Slovenského institutu a ve spolupráci se spolkem Katharsis a Polis.