Místa architektonického vz(d)oru / Ústí nad Labem

08/04/15 - 24/05/15
Místa architektonického vz(d)oru / Ústí nad Labem

Repríza výstavy.

Výstava a publikace Místa architektonického vz(d)oru se zabývají progresivními stavbami, které vznikly v období let 1990 až 2013 na území České republiky v obcích a městech, jejichž počet obyvatel nedosahuje dvaceti tisíc. Z názvu je patrné, že architektura se může stát jednak vzorem pro nejrůznější místní samosprávy či soukromé subjekty, jednak může být brána jako výraz odvahy, která ve výsledku vede k posílení, či dokonce k zásadní proměně identity určitého místa, což je v úvodu připomenuto několika známými příklady ze zahraničí (Paimio, Ronchamp, Vals).

Tento ucelený přehled - přinášející sondu do kvality stavění v menších sídlech – je zřejmě první svého druhu, přičemž je nutné zdůraznit, že mohl být vytvořen díky rozsáhlému projektu Architektura mimo tradiční centra. Nejmenším místem, které se v něm objevuje, je jihočeská osada Alenina Lhota, největším pak západočeské město Žatec. Celkem je zde představeno devět desítek sídel nacházejících se ve třinácti samosprávných krajích České republiky. Výsadní postavení zaujímá mezi všemi desetitisícová Litomyšl, v níž se už bezmála čtvrt století rodí kvalitní stavby na základě soustavné spolupráce samosprávy s předními architekty. Toto město s hlubokými historickými kořeny lze považovat za jakési autentické „architektonické centrum mimo centra“: nikde jinde se v této souvislosti totiž neprolíná minulost se současností tak harmonicky jako právě v Litomyšli.
 
Výstava a kniha se snažila postihnout především architektonická díla sloužící veřejnému prospěchu, ať už se jedná o školy, vzdělávací a výuková střediska, obecní úřady, domovy důchodců, geriatrická centra, kostely, kulturní domy, galerie, muzea, památníky, ale věnuje se také dopravním a sportovním stavbám nebo veřejným prostorům či průmyslové architektuře. Z tohoto výčtu je znát, že nám šlo o představení co nejširšího typologického spektra, z něhož jsme záměrně vyloučili rodinné a bytové domy vznikající přece jenom v odlišných podmínkách než zmíněné realizace. Počet samotných staveb, jejichž prezentace tvoří jádro publikace, přesahuje stovku (přesně jich je 109). Zhruba pětina z nich byla postavena nebo byla navržena v devadesátých letech minulého století, kdy soudobá česká architektura – po čtyřech desetiletích odtržení od světového vývoje - teprve hledala svou autentickou podobu. V jednadvacátém století už dochází k výraznému navýšení zajímavých realizací, což do jisté míry souvisí také se vzrůstající prestiží profese architekta ve společnosti, ale také s nástupem nové tvůrčí generace. Řada z uvedených staveb byla oceněna v architektonických soutěžích, některé si dokonce odnesly hlavní ocenění na Grand Prix Obce architektů a reprezentovaly českou architekturu na zahraničních přehlídkách. Není bez zajímavosti, že nejčastěji se ve výběru objevují kulturní stavby, které jsou následovány stavbami sportovními.
 
(Petr Volf)

Fotogalerie