přednáška Victora Marxe (Stockholm) Urbanistické zásahy | 26/11/15 |
 | Victor Marx (1983) je vizuální umělec a architekt, který působí ve Stockholmu a pracuje se současnými společenskými tématy, které interpretuje svými urbanistickými intervencemi/projekty. Jeho práce kulminuje mezi architektonickými objekty a více sochařskými formami s aspekty performance, společenské interakce a participace. Jeho práce překlenuje několik oborů a žánrů – hlavní důraz klade na řešení společenského tématu v kontextu současného Švédska. Tato témata mají globální charakter – proměna současných společenských vazeb, multikulturní identita, umělecká a kulturní činnost v čistě ekonomicky definovaném prostředí a její nezávislost, architektura svépomocí a architektura na okraji – regenerace nevyužitého veřejného prostoru a obnovení lokálních společenských vazeb atd. Práce Victora Marxe se několikrát objevila v popředí veřejné debaty a médií ve Švédsku. Victor je iniciátorem a architektem nezávislého kulturního domu Cyklopen ve stockholmské čtvrti Högdalen, která je ovlivněna silnou vlnou imigrace z Východní Evropy a Předního Východu. Jeho práce je mapována v dokumentu švédské televize SVT1 v novém programu o současném umění – ARTityd (film Martiny Iverus). Přednáška bude ve čtvrtek 26.11. od 18 hod v GJF.
Nové Švédsko
Výstava prezentuje staronové Švédsko. Stará národní symbolika se střetává s novou multikulturní společností. Stereotypní červená chalupa s bílými rohy se konfrontuje s architekturou mešit. Švédská stodola se setkává s arabským lomeným obloukem, kupolí a minarety. Mešita na Chrámové hoře se svojí modrou a žlutou mozaikou (barvy švédské vlajky) se stala mozaikou švédského kýče, který prodáváme turistům. Mešita je vystavena jako polovina nebo celá stavba v závislosti na výstavním prostoru. Stavba je zarámována tapetovým vzorem, který bude inspirován švédskou břízou. Bříza vystihuje pocit švédské přírody v zimě, černá a bílá. Příroda je silný emotivní symbol švédské společnosti. Pracujeme na doprovodné části výstavy. Plánujeme modifikaci tradičního švédského kroje na burku a také pracujeme se švédskými vzory na šátky. Přesto tyto plány jsou stále na pracovním stole.
Ale proč? Jaký to má smysl?
V Evropě se rychle šíří xenofobní tendence. Společnost se mění a jsou zde skupiny s agresivní rétorikou, které tvrdí, že ztrácíme svojí zvláštní kulturní podstatu, konspirační teorie o „islamizaci" oslovuje větší část společnosti. Tyto skupiny využívají lidského strachu ve společnosti, která se stává drsnější, když sociální jistoty mizí a nezaměstnanost narůstá.
Většina lidí ve Švédsku nevlastní tradiční švédské kroje a většina z nás ani nezná jméno jediné švédské lidové písně. Většina z nás nežije v prostředí červeno-bílých chalup a nikdy nenosí švédské dřeváky. Nacionální kulturní úchylka se stává subkulturou několika zainteresovaných podivínů nebo senzací na několika tradičních oslavách jako je „Slunovrat". Švédské kulturní děditství neexistuje ve Švédské mainstreamové kultuře, která byla amerikanizována, než aby byla evropská nebo švédská. Naopak my říkáme, že multikulturní společnost je většině Švédům bližší v jejich každodenním životě. Není to pak divné, když populistická pravice kritizuje imigranty, že se dostatečně nepřizpůsobují švédské kultuře?
Máme hypotézu, že ti samí populisté, kteří tvrdí výše zmíněné, by se cítili ještě více pohoršeni, kdyby se imigranti opravdu adaptovali. Pak by populistická rétorika mohla naopak šířit, že naše kultura byla ukradena. Náš umělecký objekt vytváří dialog o těchto otázkách na emocionální úrovni. Chtějí Švédové jít zpátky ke švédskosti, která nikdy neexistovala podle dnešních norem, a je zde nějaký důvod nutit imigranty dělat to samé? Nebo chce většina Švédů žít ve smíšené společnosti s mnoha vlivy? A nezměnila se společnost a kultura právě v kontaktu s kulturami jinými?
/ Victor Marx & Mikael Tovfesson
|
Fotogalerie
 |  |  |  |
 |