Současný český industriál, Bratislava

18/10/12 - 04/11/12
Současný český industriál, Bratislava

Současný český industriál

 

 

Pravděpodobně ještě pár let potrvá, než budou mít firmy a klienti i v České republice větší hlad po kvalitní a zajímavé soudobé architektuře, jak jsme zvyklí vídat například ve Švýcarsku, Nizozemí, Rakousku či Slovinsku.

Vybraná kolekce realizací a několika studií, kterou představuje výstava a publikace Současný český industriál, však potvrzuje vysoký standard a úroveň soudobé české architektonické tvorby vznikající v našich předních ateliérech. Pro české země, které byly až do druhé světové války průmyslovým srdcem střední Evropy či Rakouska-Uherska, by to mělo být samozřejmé. Kvalita industriální architektury byla v našich historických zemích vždy vysoká a záhy si osvojila progresivní trendy ve vývoji architektonické produkce industriálního segmentu v daných obdobích. Vrchol těchto počinů představovala meziválečná funkcionalistická výstavba mnoha továrních a výrobních objektů, a to především ve Zlíně a v dalších průmyslových centrech Československa. Baťův Zlín se stal ojedinělým fenoménem na poli industriální architektury a ovlivňoval korporátní architekturu v mnoha dalších zemích světa.

Signifikantní je také to, že všechny stavby a projekty jsou investovány z privátního sektoru a některé dokonce vznikly na základě vyzvaných soutěží. Tak široký a především po architektonické stránce kvalitní záběr by nebylo možné odprezentovat u žádného segmentu staveb financovaných z veřejných zdrojů. Bohužel. Tuto výstavu chápeme také jako jistou pobídku pro české politické spektrum, jež by mělo iniciovat  vznik a uplatnění kvalitní architektury, která zásadním způsobem ovlivňuje život i estetické vnímání společnosti.

Na druhou stranu je neuvěřitelně povzbudivé, že pokud stát nemá nástroje pro širší podporu a osvětu na poli architektury, objevila se zde tak početná skupina soukromých osvícených investorů. Právě díky nim se česká industriální architektura může rozvíjet a obstojí v konkurenci opusů od světově uznávaných architektů, jako je například Zaha Hadid, Herzog & de Meuron, UN Studio či Querkraft.

Domnívám se, že tato výstava bude mít rovněž význam pro další investory, kteří zatím váhají, zda vejít do dialogu s výjimečnou architekturou a prožít si svůj příběh, na jehož konci může být vznik dalších výjimečných industriálních budov, výrobních hal či logistických a skladovacích areálů – potažmo architektury, která bude pozitivně ovlivňovat okolí a stane se impulsem pro další architektonický rozvoj v různých lokalitách České republiky.

Základními stavebními kameny tohoto industriálního portfolia jsou kvalita a jedinečnost. Dalším momentem je typologická pestrost, která nám umožnila představit rozmanité přístupy v architektonickém řešení současného industriálu. Do Čech a především na Moravu také přichází s jistým zpožděním nový fenomén progresivních designových vinařství, jenž se stává zajímavou možností pro architektonické kreace předních českých tvůrců. Zařadili jsme i několik klasicky industriálních „kapotáží“, které však dokreslují navazování na projektování v historických obdobích. Náš výběr zejména výrobních provozů je pochopitelně subjektivním pohledem a nepředstavuje úplný výčet těchto staveb, některé realizace také nechtěli publikovat jejich autoři nebo majitelé.

Chtěl bych poděkovat všem partnerům projektu, kteří podpořili realizaci výstavy a katalogu. Byla to mnohdy velmi příjemná setkání s osvícenými investory, kteří nevnímají pouze finanční efekt své činnosti, ale při svém výběru předních českých architektů a vedení dialogu podpořili i estetickou a kulturně-společenskou nástavbu svých industriálních opusů.

 Dan Merta

 

Nejenom práce šlechtí

 

 

Několik poznámek k současné průmyslové architektuře

 

 

O tom, že když chceme postavit dobrý dům, vyplatí se oslovit kvalitního architekta, se už v jednadvacátém století přestaly vést spory. Většina potenciálních stavebníků si uvědomuje, že architektonická profese je vysoce specializovaná a jako taková se dá jen těžko obejít. Jak ukazuje tato výstava, už se to netýká pouze bytových či rodinných domů a administrativních budov určených na exponovaná místa, ale pochopili to také majitelé nejrůznějších firem, kteří se při vzniku svých výrobních, skladovacích a obchodních prostor rozhodli spolupracovat s předním českými architekty. Není to náhoda. A není to ani móda; ačkoliv i kdyby šlo nakrásně o módní záležitost, byla by svým výsledným efektem nesmírně užitečná. Jedná se o veskrze racionální úvahu. Dobrý projekt může přinést úspory času, lepší využití prostor, vede k celkovému zvýšení pracovní efektivity, ale stejně tak navodí příznivé „společenské klima“, protože obecně platí, že čím kultivovanější prostředí se tomu, kdo je v něm nucen trávit nejvíce času, nabídne, tím méně negativních myšlenek si připouští. Architektura má větší sílu, než jsme si kolikrát schopni připustit.

 

 

V architektuře platí známá věc: každý tvůrce je jenom natolik dobrý, jak mu to umožní investor. Sebelepší talent se neprosadí, když klient není schopen ocenit jeho myšlenku a chce se co nejvíce držet „při zemi“ (v horším případě ji ještě v samém zárodku zahodí), protože se snaží za každou cenu ušetřit. V takovém okamžiku je nejrozumnější, navrhne-li si požadovanou věc sám: bude to pro něj pochopitelně znamenat osudovou chybu, její fatálnost ovšem pochopí, až bude příliš pozdě. Spojení prozíravého - nebo chcete-li osvíceného - investora a kvalitního architekta vede v důsledku k tomu, že industriální stavba může znamenat pro okolí nejenom ekonomický přínos, protože nabídne nová pracovní místa, ale zároveň své nejbližší okolí obohatí o kvalitní stavbu. Čím známější architekt se zapojí do takové spolupráce, tím větší věhlas to pro budoucí stavbu přináší: účast renomovaného autora s velkou pravděpodobností neujde zájmu odborných, ale často ani nejširšímu čtenářskému okruhu zaměřených médií (i masová média totiž pozvolna pochopila, že soudobá architektura je přitažlivé téma).

 

 

Samotná architektura se pak ve své podstatě stává dalším, a to velmi podstatným marketingovým nástrojem firmy, která se ji nebála využít. Jméno firmy se dostává do jiných, širších  souvislostí než jenom spojených výhradně s produkty. Když navíc ta či ona stavba dostane nějakou architektonickou cenu, ocenění náleží samozřejmě investorovi stejnou měrou, jako si ji zaslouží za svůj projekt architekt.  A lidé, kteří se zajímají o architekturu jako o klíčový prvek současného životního slohu (dnes to patří k dobrému vychování středních vrstev), si během svých prázdninových cest nenechají ujít příležitost, aby si prohlédli novou fabriku, na kterou četli recenzi.

Petr Volf