Bearth & Deplazes / Amurs

Současná švýcarská architektura vzbuzuje trvalý a zasloužený zájem odborné veřejnosti po celém světě. Její specifikum spočívá v multikulturní a topografické jedinečnosti konfederace, dobrému vzdělávacímu systému a osvícené podpoře institucí i obyvatel. Charakterizuje ji výjimečná estetická kvalita, vysoká technologická úroveň a citlivý přístup k přírodě a krajině, ať již formou udržitelnosti, nebo kontextuálního zasazení stavby do okolí.

BEARTH & DEPLAZES založili v roce 1988 Valentin Bearth (1957, absolvent ETH, od roku 2000 profesor na Mendrisio Academy of Architecture, 2007–2011 ředitel tamtéž) a Andrea Deplazes (1960, absolvent ETH, od 1997 profesor na ETH, 2005-2007 vedoucí Katedry tamtéž). V roce 1995 se k nim připojil jako třetí partner Daniel Ladner (1959, absolvent techniky na HTL Chur). Za své stavby, u nichž Bearth & Deplazes sázejí na konstrukci, materiál a jednoduchou, avšak působivou estetiku jednoho či několika málo motivů, získali více než 30 ocenění, např. za vinařství Gantenbein či technicky náročnou chatu Monte Rosa na Zermattu. Pozornost vzbudila také jejich racionálně čistá a jasná přístavba Soudního dvoru k neoklasicistní stavbě (Bellinzona), expresívní betonové, ale velkoryse prosvětlené ředitelství pojišťovny ÖKK (Landquart) nebo cihlový ateliér a galerie sběratele umění (Demarktoberdorf). 

AMURS, rétorománština láska, je vyznáním vztahu ke Graubündene. Architekti se zpravidla snaží vyhnout historickým a turistickým klišé. V mnoha ohledech se tomu rozporu mezi tradicí a novým pojetím vyhnout nemohou; historická podstata budovy, vesnice nebo jejího centra představují identitu regionu, kterému hrozí ztráta kouzla a původního charakteru. Nejen nádherné a majestátní Alpy, ale i architektura je součástí Bündnerské kulturní krajiny a součást tamější identity, jež si zaslouží si rozvoj.

Všechny díla BEARTH & DEPLAZES se zabývají situací v metaforickém i zcela doslovném smyslu slova: situováním v kultuře a situováním v prostoru. Ať už v případě domu, kanceláře, nebo veřejné budovy – všechny budovy jsou součástí celku a koexistují na určitém, malém území. Jsou navrženy s konkrétním záměrem a nadějí poskytnout lidem v Graubündenu pocit pohody, pocit domova, vytvořit dobrý důvod usadit se zde nebo zůstat. Vyvstává otázka: Co definuje kvalitu místa? Jak ji vyjádřit současnými prostředky? Jak ji posílit, fyzicky, prostorově i metaforicky? Co dělá Graubünden tím, čím je ve všech svých různých kulturních a prostorových aspektech? V tomto smyslu je každá budova aktem odporu proti hrozbě exodu a zapomnění co znamená „Bündner" i proti povrchnímu zploštění rozmanitosti této kultury. Každé z jejich děl je silně kontextuální a nelze ji zaměnit za kteroukoli jinou a jinde.