VEŘEJNÝ PROSTOR CZ/ krajina města

31/10/17 - 24/11/17
VEŘEJNÝ PROSTOR CZ/ krajina města

TRAILER - youtube

TRAILER - vimeo

ČT1 – UDÁLOSTI

ČT ART – UDÁLOSTI V KULTUŘE

ČT ART – UDÁLOSTI V KULTUŘE / rozhovor s Danem Mertou 

ČT24 / reportáž s Gabrielem Kurtisem z Galerie architektury Brno

 

DOPROVODNÝ PROGRAM: PŘEDNÁŠKY

 

15. 11. od 19:00

PAVEL KAROUS

Historie kulturní politiky „Percent for Art“

místo konání: přízemí Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1

 

Doprovázet architekturu a veřejný prostor našich měst výtvarným uměním je tradicí už od antických civilizací. Tato kulturní zvyklost byla vždy velmi významnou součástí života jeho obyvatel, neboť odpovídala na jejich náboženské – ideologické, estetické, reprezentativní, sociální a politické potřeby. Již v průběhu 19. století postupně odcházejí tradiční donátoři výtvarného umění v architektuře, jako byla dříve církev a šlechta, kterou nahrazuje sponzoři z řad buržoazie. V druhé polovině 20. století se v oligopolním kapitalismu vytrácí a v komunistických režimech zcela zaniká osvícený soukromý investor – národní kapitalista. Odumírající privátní sféru postupně nahrazoval v této funkci stát, který byl v 50. a 60. letech i v západní Evropě největším investorem. Vedení většiny evropských a severoamerických států po druhé světové válce, ve snaze posílit svůj kultivační a ideový vliv na své obyvatele, institucionalizovalo materiální podporu výtvarného umění ve veřejném prostoru. Jednou z velmi vlivných myšlenek na podporu současného umění v architektuře byla kulturní politika „Procento na umění“ (Percent for Art), která funguje ve většině zemí Západu dodnes.

 

 

22. 11. od 18:00

BEATRIZ COLOMINA

"Soukromé a veřejné: Architektura ve věku sociálních médií"

místo konání: Svatováclavský sál Betlémské kaple, Betlémské náměstí 4, Praha 1

v angličtině, simultánní tlumočení zajištěno

 

Nástup sociálních médií byl možná nejdůležitější změnou v sociálním, kulturním a ekonomickém životě jednadvacátého století. Otevřel se nový prostor pro navrhování. Sociální média jsou totiž opravdu zásadním prostorem navrhování. Prostřednictvím mnoha platforem můžeme nejen komunikovat a spolupracovat se stále širšími skupinami lidí, ale také přetvářet sami sebe. Obrazy, videa, texty, emotikony, tvíty, memy, komentáře, posty a reposty jsou využívány, aby konstruovaly digitální osobnost. Před rokem 2000 sociální média neexistovala. Pak nastal ohromující exponenciální nárůst množství kanálů, uživatelů, spojení a rychlosti. Několik sekund se stalo prostorem pro navrhování. Je to naprostá proměna způsobu života, která má obrovské důsledky pro města. …

Přednáška bude zkoumat sociální média jako novou formu urbanizace, jako architekturu toho, jak společně žijeme. Sociální média nejen vytvořila nový druh virtuálního města, které převzalo mnohé funkce tradičního města. Ale také redefinovala a restrukturovala fyzický prostor. Dnes obýváme jakýsi hybridní prostor mezi virtuálním a reálným světem. Podobně jako nástup masmédií na počátku 20. století, přepsala sociální média znovu to, co je veřejné a co soukromé, co je uvnitř a co venku. Sociální média přetvářejí nás i prostor, v němž žijeme.

Beatriz Colomina je profesorkou dějin moderní architektury na Princeton University v New Yersey. Ve své nejznámější knize Privacy and Publicity: Modern Architecture as Mass Media (1994) se v souvislosti s tématem medializace architektury zabývala Adolfem Loosem a Le Corbusierem. Její poslední publikace (spolu s Markem Wigleym) are we human ? – notes on an archaeology of design doprovázela stejnojmennou výstavu na bienále v Istanbulu v roce 2016.

 

 

vstup zdarma, rezervace není nutná

 


 

K VÝSTAVĚ VYDÁN KATALOG

VEŘEJNÝ PROSTOR CZ – KRAJINA MĚSTA

399,-

 

 


 

PROGRAM ZAHÁJENÍ  31. 10. 2017

18:00 | debata

SDÍLENÉ UMĚNÍ: ANO, ČI NE? 

 

hosté:

Magdaléna Juříková (GHMP) 

Pavla Melková (IPR Praha)

Zuzana Štefková (Artwall Gallery)

Denisa Václavová (Proluka, 4+4 dny v pohybu)

Ludvík Hlaváček (Centrum pro současné umění Praha)

Pavel Karous (Vetřelci a volavky)

Tomáš Knoflíček, Libor Novotný (Kukačka)

 

Svatováclavský sál Betlémské kaple, Betlémské náměstí 4, Praha 1 

 

19:30 | performance

LENKA KLODOVÁ

JIŘÍ SURŮVKA

ateliér tělového designu FAVU VUT v Brně – "Desprately trying to be fish"

JIŘÍ PĚKNÝ – Thomas Bernhard o městech, úryvky z díla rakouského mága nenávisti (Mýcení, Staří mistři a další)

 

20:30 | koncert

VÍTRHOLC

 

 


 

Výstava prezentující výběr 60 zajímavých realizací v oblasti veřejného prostoru od jednotlivých náměstí či parků až po rozsáhlé koncepty ovlivňující podobu nejen center měst představí od listopadu pražská Galerie Jaroslava Fragnera. Na projektu spolupracovaly Ústav dějin umění AV ČR, Galerie Jaroslava Fragnera a Galerie Architektury Brno a v současné době si ji mohou prohlédnout návštěvníci Galerie Architektury Brno. Výstavu doprovodí česko-anglická publikace s texty Petra Kratochvíla, Pavly Melkové, Dana Merty a Michaely Hečkové.

 

Veřejný prostor se v posledních letech dostává na přední místa diskuzí o architektuře. Již se nejedná jen o téma expertů, ale i široké veřejnosti a politiků. Pravidelná mezinárodní soutěž Evropská cena za městský veřejný prostor s následnou putovní výstavou vítězných realizací (organizuje ji CCCB v Barceloně a GJF uvedla v ČR již tři ročníky) ukazuje, že metropole jako Barcelona, Paříž, Kodaň, Lublaň, ale i řada menších evropských měst se věnuje péči o veřejné městské prostory a o jejich originální a přitom obyvatelné ztvárnění mimořádnou pozornost,“ komentuje situaci jeden z kurátorů Petr Kratochvíl. „V mnoha směrech lze tento pozitivní obrat shledat i v českých a moravských městech. I u nás můžeme evidovat snahy o vysvobození městských veřejných prostorů zpod nadvlády automobilové dopravy a jejich návrat širším sociálním a relaxačním funkcím. Mnohá – především historická – centra měst i venkovských sídel prošla v posledních dvou dekádách regenerací, jejíž součástí byla i kultivovaná úprava jejich hlavních náměstí a ulic. K zajímavým počinům je třeba přičíst i méně tradiční formy veřejných prostorů, prostor pro nové formy sportovních aktivit, za  pozornost ale stojí i různé umělecké nebo občanské aktivity, které jsou sice jen dočasné povahy, ale mohou působit.“ 

 


 

SITE SPECIFIC INSTALACE NA DVORNÍM TRAKTU BETLÉMSKÉ KAPLE

 

PAVEL KAROUS

Predátoři a plameňáci

Dílo pracuje vědomě s plameňákem jako symbolem kýče v americký společnosti a "predátora" jako intervence ve veřejném prostoru. Název i dílo je reminiscencí projektu Vetřelci a volavky. Dílo je vyrobeno s ocelového plechu a epoxidu a je přestříkáno výraznými nepatřičnými luminiscentními barvami. Socha vodního ptáka ve fontáně je symbolem indiferentních výtvarných realizací v rámci státních zakázek (libreto Fauna a flóra) - dílo je tedy ironické a otevírá otázku, jak by mělo ve 21. století vypadat státní umění ve veřejném prostoru nebo v rámci architektury.   

 

PETR KRATOCHVÍL

Červený koberec

Plocha tohoto červeného koberce přibližně odpovídá velikosti jedné ze dvou ramp (cca 25 x 4 m), které mají být vykopány v dolní části Václavského náměstí k plánovaným podzemním garážím.

 

GOJO

:( Musíme to opravit

Aby se jakýkoli prostor, i ten veřejný, mohl stát prostorem mimořádným, musí se nejdříve nutně a nevybíravě stát prostorem nepoužitelným. Stavba je přesně takovým místem. Cíleně zamezuje užívání s pozitivní vidinou, že na jeho konci bude pravým opakem.

 


 

kurátoři/

Petr Kratochvíl

Dan Merta

Gabriel Kurtis

 

Fotogalerie